Sociální správa na vnitrostátní úrovni v rámci evropského semestru a Nástroje pro oživení a odolnost

Od roku 2016 nadace Eurofound sleduje zapojení vnitrostátních sociálních partnerů do procesu evropského semestru a vydává na toto téma výroční zprávy. Tato zpráva navazuje na příslušnou série zpráv a zaměřuje se na kvalitu zapojení sociálních partnerů do evropského semestru a Nástroje pro oživení a odolnost.
 

Nástroj pro oživení a odolnost, který byl původně zaveden v reakci na pandemii covidu-19, byl prodloužen (do roku 2026) a tvoří základní pilíř ambiciózního balíčku NextGenerationEU.  Byl začleněn do rámce evropského semestru pro koordinaci hospodářské a sociální politiky. Evropská komise vyzývá členské státy EU, aby zapojily sociální partnery do procesu evropského semestru, přičemž nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vyžaduje, aby byli sociální partneři konzultováni při vypracovávání a provádění národních plánů pro oživení a odolnost.
 

Tato zpráva se zabývá dvěma kritickými rozměry zapojení sociálních partnerů do procesu evropského semestru. Za prvé zkoumá, do jaké míry byli vnitrostátní sociální partneři zapojeni do vypracovávání a provádění plánů pro oživení a odolnost a obecněji opatření sociální politiky přímo ovlivněných těmito plány. Za druhé identifikuje obecné trendy v provádění národních plánů pro oživení a odolnost se zvláštním zaměřením na opatření v oblasti sociální politiky.
 

Politické souvislosti

Orgány EU uznávají klíčovou úlohu sociálních partnerů při koordinaci a provádění hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. To potvrzuje několik politických dokumentů zveřejněných v rámci cyklu evropského semestru 2024. Roční analýza udržitelného růstu (zveřejněná dne 21. listopadu 2023) zdůrazňuje význam sociálního dialogu a zapojení sociálních partnerů do procesu evropského semestru, zejména pokud jde o ekologickou a digitální transformaci.
 

V únoru 2024 zveřejnila Komise hodnocení Nástroje pro oživení a odolnost v polovině období, v němž zkoumala jeho relevantnost, účinnost, efektivnost, přidanou hodnotu a soudržnost. Následné sdělení Komise o posílení EU prostřednictvím ambiciózních reforem a investic zdůrazňuje zapojení sociálních partnerů jako klíčový faktor při plánování a provádění opatření a zároveň poukazuje na významné rozdíly v povaze jejich zapojení v jednotlivých členských státech. Odkazuje na nespokojenost některých zúčastněných stran – včetně sociálních partnerů – s úrovní jejich zapojení a zdůrazňuje klíčovou úlohu sociálních partnerů při provádění reforem trhu práce a sociální politiky.
 

Doporučení Rady k posílení sociálního dialogu v Evropské unii (C/2023/1389), zveřejněné v prosinci 2023, výslovně odkazuje na evropský semestr a opakuje, že členské státy musí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi smysluplně zapojit sociální partnery do tvorby a provádění politik zaměstnanosti a sociálních politik a, v příslušných případech, hospodářských a jiných veřejných politik.
 

V roce 2024 byla zavedena nová pravidla EU pro správu ekonomických záležitostí a byl reformován Pakt o stabilitě a růstu (prostřednictvím nařízení (EU) 2024/1263). Členské státy se zavázaly předložit národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, v nichž nastíní strategie pro trvalé a postupné snižování veřejného dluhu, inkluzivní růst, strukturální reformy a investice se zaměřením na společné priority EU. Stejně jako nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost i revidovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí doporučuje uskutečnit konzultace se sociálními partnery, a to před předložením střednědobých fiskálně-strukturálních plánů Komisi.
 

Klíčová zjištění

• Členské státy vytvořily správní struktury pro provádění národních plánů pro oživení a odolnost, včetně mechanismů pro zapojení sociálních partnerů. Výzkum identifikoval tři hlavní typy institucionálního prostředí pro zapojení sociálních partnerů: stávající instituce dvoustranného a trojstranného sociálního dialogu; orgány nebo pracovní skupiny vytvořené pro evropský semestr nebo provádění plánu pro oživení a odolnost a ad hoc konzultační procesy.
   
• Tato zpráva klasifikuje členské státy do tří skupin podle správy s odlišnými charakteristikami zapojení sociálních partnerů. Skupina států, pro které je charakteristická demokracie v rámci pracovněprávních vztahů (Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko), upřednostňuje pro zapojení sociálních partnerů méně institucionalizované kanály. Jak skupina zemí, ve kterých hraje hlavní roli při zapojování sociálních partnerů stát (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko), tak skupina zemí, ve kterých je v tomto kontextu rozhodující trh (Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko a Slovensko) vykazují větší rozmanitost, přičemž při zapojování sociálních partnerů se spoléhají na stávající instituce sociálního dialogu a zvláštní orgány nebo pracovní skupiny. V některých zemích, jako je Polsko a Rumunsko, se posledně uvedený přístup ukázal při zajišťování zapojení sociálních partnerů jako neúčinný.
   
• Míra spokojenosti sociálních partnerů s kvalitou jejich zapojení do procesu evropského semestru a do vypracovávání a provádění plánů pro oživení a odolnost je nerovnoměrná. Zatímco sociální partneři v několika zemích se silným rámcem sociálního dialogu hlásí mírnou spokojenost, ve většině členských států popisují sociální partneři své zapojení jako nutnou formalitu v podobě zaškrtávání políček.
   
• Sociální partneři v několika členských státech uvádějí, že do vypracovávání a provádění plánů pro oživení a odolnost nebyli zapojeni vůbec nebo téměř vůbec. Ve většině členských států kritizují sociální partneři konkrétní nedostatky v konzultacích, včetně nedostatku času na řádnou a smysluplnou výměnu stanovisek a neuspokojivého množství předem poskytnutých informací.
   
• Nový rámec správy ekonomických záležitostí z dubna 2024 vyvolal mezi sociálními partnery obavy. Přestože nařízení (EU) 2024/1263 právně zakotvuje nutnost konzultovat sociální partnery před předložením střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, sociální partneři se obávají, že přechodná výjimka, která členským státům umožňuje provádět při vypracovávání plánů pouze dobrovolné konzultace, může být negativním signálem. Organizace zaměstnavatelů uznávají, že větší flexibilita v prvním roce provádění plánů může členským státům pomoci efektivně přidělovat finanční prostředky. Varují však, že tento manévrovací prostor při provádění politik, včetně politik sociálních, by měl být využíván uvážlivě a důsledně.
   

Politické ukazatele

• Vzhledem k tomu, že provádění národních plánů pro oživení a odolnost vstupuje do závěrečné fáze a mělo by být dokončeno v roce 2026, je třeba zapojení sociálních partnerů posílit a kvalitativně zlepšit. To pomůže zajistit co nejúčinnější využívání finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU tím, že se zaměří na nejdůležitější hospodářská odvětví a do souběžné ekologické a digitální transformace začlení silný sociální rozměr.
   
• Vzhledem k současné geopolitické nejistotě a dalším výzvám pro integraci EU, jako jsou demografické změny, má účinné zapojení sociálních partnerů zásadní význam pro posílení pocitu odpovědnosti a legitimity a pro zajištění úspěšného provádění opatření určených k řešení dopadu těchto změn. Za tímto účelem je k odstranění stávajících nedostatků v zapojení sociálních partnerů do tvorby politik třeba využít probíhající iniciativy, jako je doporučení Rady z roku 2023 k posílení sociálního dialogu, prohlášení z La Hulpe a Pakt pro sociální dialog, podepsaný dne 5. března 2025.
   
• Zapojení sociálních partnerů by mělo být posíleno na všech úrovních, aby přispělo k dosažení cílů rámce správy ekonomických záležitostí z roku 2024. Konkrétně by měla být zajištěna konzultace se sociálními partnery před předložením střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, a to s přihlédnutím k odvětvovému, regionálnímu a místnímu rozměru. Posílením zapojení sociálních partnerů může EU podpořit inkluzivnější a účinnější proces tvorby politik, což v konečném důsledku povede k úspěšnějšímu provádění plánů pro oživení a odolnost a k posílení evropského hospodářství.